Uspořádat dětský pokoj tak, aby se v něm dalo nejen žít, ale i najít konkrétní tričko nebo díl stavebnice, je disciplína, která se mění s každým rokem života dítěte. Zatímco batole potřebuje mít vše na očích a v dosahu, předškolák už zvládne otevřít krabici a vrátit ji na místo, a školák ocení systém, který mu umožní obléknout se bez přítomnosti dospělého. Rozdělit úložné prostory podle věku není jen estetická otázka, ale praktická pomůcka pro každodenní provoz domácnosti.

Pro nejmenší děti do tří let se osvědčily otevřené nízké regály a průhledné boxy, do kterých dítě vidí a může si samo vzít hračku, aniž by muselo něco přeskládat. Oblečení v tomto období stačí rozdělit na dvě zóny – denní a noční – a umístit je do výšky, kam dítě dosáhne. Pokud máte doma malého milovníka převleků, vyplatí se pořídit převlékací truhlu na kostýmy, která udrží masky, sukně a čepice pohromadě a zároveň slouží jako místo, kam se dítě může posadit a převléknout. Truhla s víkem, které není příliš těžké, podporuje samostatnost a zároveň chrání látky před prachem.

Ve věku od čtyř do sedmi let děti začínají sbírat a třídit. V tomto období se vyplácí zavést barevné kódování – jedna barva pro stavebnice, druhá pro výtvarné potřeby, třetí pro plyšáky. Oblečení už lze věšet na ramínka do skříně, která má alespoň jednu tyč ve výšce dítěte. Školní děti pak ocení systém, kde má každá kategorie své pevné místo: trička v jedné zásuvce, kalhoty ve druhé, spodní prádlo a ponožky v přihrádce, kterou vidí, když otevřou skříň. Jakmile dítě ví, kde co hledat, ubývá ranního stresu a hromady vyházeného oblečení na zemi.

Nezapomínejte ale, že se potřeby mění. Co fungovalo v pěti letech, může být v osmi nepraktické. Jednou za rok projděte s dítětem jeho úložné prostory, vyřaďte rozbité hračky a oblečení, ze kterého vyrostlo, a upravte výšky polic podle aktuální postavy. Udržíte tak systém funkční a dítě se učí, že pořádek není jednorázový úkol, ale průběžná činnost, do které má aktivně zasahovat.